Zřícenina hradu Krupka a zaniklé lázně Chmelnice

Ohodnoť článek

Tak je tu úterý 15.8 2017 a hlasí nádherný den plný sluníčka.To se nedá dělat nic jiného,než vyrazit někam na výlet.Koukám do mapy kam bych vyrazil až najdu zříceninu a hostorickou část městečka Krupka.Je rozhodnuto,jak tak koukám,nalezám ještě další zajimavost a to lázně Chmelnice.Tak honem obléknout a vyrazit.Začíná se dělat pěkné horko a já litím v hadrech po baráku nebot vždy něco zapomenu.Konečně usedám na skútra a vyrážím směr Ustí nad Labem.Jak si tak jedu říkám si kudy,no nejblíže je to po dálnici… ata vyhravá,aspoň budu mít víc času si vše pořádně prohlednout.

No objíždím Ustí nad Labem mířím do městečka Krupka.Vydám se husitskou ulicí,nebot je psaná jako velmi historická a opravdu,kostel,roubené baráky,nádhera.Přijíždím ke hradní zřícenině kde je též penzion a tak si tu člověk muže dát na terase i oběd.Hrad má před sebou,nebo aspon co z něho zbylo…Výhledy do kraje,jsou ale famozní…prostě opět nádhera…Postojím,udělám pár fotek něco natočím a vydávám se dál k zaniklým lázním.To ale musím zase do Děčína a tak přidávám plyn a už se řítím.Ono,tyhle lázně najít něni žádná sranda a tak musí domorodci poradit a opravdu,cesta mezi ploty a zahradami mě dovedla až ke schodům které vedli do lázněského parku.

Lázně byli hlavně pro německé obyvatelstvo a tvořil je lázeňský dům,restaurace s velkou terasou a vy\hlídkou do kraje.K tomu patřila i malá promenáda.Po vysídlení německého obyvatelstva,lázně pomalu chátraly až je pohltil les. Když jsem šel po schodech…tak jsem si říkal…jak je to dávno…když je tu stavěli koukám nahoru a vidím terasu skrze kterou prorustají stromy, no jdu na to…vylezu na cestu a pomalu šplhám do příkrého kopce,kde mi bčas ujede noha a já si málem sednul na zadek.Bylo to hodně kluzké,ale vylezl jsem až nahoru,kde jsou už jen základy po velké lázenské budově.Jen terasa se zachovala docela celá,uplně jsem tam videl ty stolky a lázenské hosty kteří popíjí kávu a koukají se do kraje..No vše jsem si prohlídnul a vydal se trochu jinou cestou a opět narazil na další a další schody které vedli na promenádu.Tady jsem malinko hzabloudil a sešel z cesty a nastal pro mě horor.V jedné ruce kameru a klouzavý teren nebyl vhodnouc cestou pro mě,ale risknul jsem to.Dostal jsem větví,pak jsem uklouzl amále se zřitil po svahu,no bylo to jen tak tak…na video jsem nechal mé prupovídky abyste se pobavili…ale mě do smichu nebylo a vracet jsem se nechtěl…ale zvládnul jsem to

Rozloučil jsem se a vydal se na cestu k domovu podel labe opět do Ustí nad Labem,ale už ne po dalnici,ale po okreskách jsem se toulal až k malé pevnosti Terezín,kterou jsem jen objel a pokračoval dál až domu.

Tak zase příště kamaradi…..

 

Napsat komentář