6 unora 2013
Tak jdeme na to…..
Dnes a to ani nemusím psát byl krásný slunný den.Já když jsem ráno přišel do kancelaře abych začal pracovat jsem věděl,že hold toho dnes moc neudělám.Po obědě mě už nic neudrželo a já to mazal autem domů abych mohl co nejdříve vyrazit.Stále jsem pozoroval slunce a porád si v duchu říkal at to vydrží….
Navlékl jsem na sebe skafandr a hurá pro moji holku do garáže,nastartovat a jed…. a nic….znovu nastartovat a zase nic.. studený .pot mě polil,byl jsem celý navlečený a začal se potit proč,co se děje??? Já absolutní antitalent na motory jsem byl bezradný,říkal jsem si holka tohle mi přeci nemužeš udělat,už jsem oblečený,venku je hezky a já utekl z práce tak pojed… a nic…mačkám tlačitko starteru a nic.Jak si tak poposednu zavadím nohou o boční stojan,byl dole….uf to jsem si oddychl,kopnul jsem do něho a opět zmáčkl startér a tentokrát se zaburácel motor moji holky.Jak jednoduché řekl jsem si,ale měl jsem toho dost…myslel jsem si že se mi vybila baterka….motor běžel jako hodinky a ja vyrazil na cestu a opět,jen tak za nosem.Kam jet říkal jsem si….na východ ne,tam je zima…na zapad taky a o severu jsem ani neuvažoval vyhral to jih.
Přidám plyn a už se ženu cestou necestou ven z Poděbrad a opět jsem nabral směr na cestu mého minulého výletu na městečko Kouřim.Vzal jsem to moji zkratkou a zajel si takových 30km nebot jsem jel za sluncem.Vždy jsem odbočil tam kde se mi to zdálo být hezké a tak jsem se za chvili zase vrátil odkud jsem vyjel.Konec inprovizací..zavele jsem sám sobě a vyrazil přímo na toto malé městečko.Když jsem jím projižděl vyhnul jsem se náměstí a pokračoval dál….na Sazavě jsem byl minule a tak jsem jel nazdař buh…dorazil jsem na krásné místa plné slunce a lesních zakoutí kde jsem fotil jak o závod.Po chvili jsem se dostal na krásnou asfaltu,uplný koberec….no to se jelo,přidal jsem plyn a jel co to dalo.I s takovým medvědem jako jsem já mi moje holka na tachometru ukazovala hezkých 115km v hodině.Nádhera…užíval jsem si to a když najednou cesta skončila a nastal horor.Cestaři prostě skončili práci někde uprostřed a šli domu jinak si to neumím vysvětlil…v plné rychlosti jsem vlitnul ne na okresku ale snad na tankodrom,všude diry,kaluže,hnus a hnus….brzdil jsem co to dalo a jen tak tak….pak jsem už jel hezkých 25km v hodině a byl jsem rád že jsem to přežil.Dorazil jsem na malou vyhlidku a cedule ukazovala Uhlířské Janovice.Normálně je to od nás nějakých 45km a já už jsem točil přes 80km…no jo,hold moje zkratky.Jak jinak že jsem dojel do tohoto nic moc města,kde jsem si odpočinul abych pokračoval dál na zámek který je v nedalekých Zásmukách.Vyrazil jsem…nic mě nezadrřelo i když jsem zimou už necitil nohy… cestou jsem míjel opět nádherné scenerie kterých bych si v autě nevšiml.Nádherný velký rybník se zrcadlícím sluncem mě upoutal na tolik,že i zde jsem udělal pár fotek.
Zásmuky…..konečně jsem tam…kde je ten zámek kruciš…jo támhle…říkám si sám pro sebe a chci zaparkovat na parkovišti když si všimnu,že z brany zámku vyjelo auto.NU VOT – jak říkají rusové vyrazil jsem,projel branou a zastavil přímo u zámku.Slezl jsem a opět začal fotit když si mě všimla snad ochrana zímku nakročila ke mě.Najednou se zastavili a chvili mě pozorovali.V mém skafandru jsem pusobil opravdu jako Robocop.Udělal jsem pár fotek a oni stále stáli a jen mě pozorovali,ja v klidnu nasedl a vyjel jsem na malý kopeček přímo k hlavní budově kde je přísný zákaz,no toho jsem si nevšiml….ochrana opět nakročila a opět se zastavila….vubec nechapali co tam dělám,kdo jsem,co chci…no a já si v klidu vše prohledl,zaklapl plexi mé helmy jako rytíř chystajicí se na souboj a pomalu jsem se vydal k nim a k braně.To už nevydrželi a šli přímo ke mě,no a já jen přidal a frr do brany a pryč…ve zpětným zrcátku jsem jen viděl jak po mě koukají….tak jestli si zapsali značku tak bude veselo,ale myslím že takových průzkumníku je tam víc.No..vše jsem nafotil a tak hurá domu na čaj…zima už byla veliká a ja vyměnil motorkářské rukavice za zimní lyžařské,ach to byla pohoda….Říkal jsem si navštívim cestou meho kamarada a pokecáme.Tak jsem nabral kurz na malou vesničku Ratenice a kamoš byl opravdu doma.Ukazoval mi svého buraka který byl rozdělaný a připravený na upravy.Když se loučíme přijel další jeho kamarad na podivném skútru značky Adiva….no Thaiwan prý tyhle stroje vyrabí a ja viděl okopirovanou C1 od BMW,podoba byla velika,tak jsme poklabosili a ja vyrazil konečně k domovu kde jsem ihned velzl do parní sauny abych se řádně prohřal…..Na dnes to bylo opravdu nádherné…už se těším až zase vyrazím…
