No a je tu čtvrtek 5.5.2016,mám vše hotové a tak si říkám co se někam projet,ale zas ne moc daleko už jsou dvě hodiny odpoledne.Sluníčko svítí a já si se hrnu do garáže.Je krásně tak proč toho nevyužít.Vyrážím směr jižní Čechy.Nevím proč,ale stále mě to tam táhne…když jsem za Benešovem říkám si kam ted,pojedu až do Tábora? Ale odbočka mě ukázala směr. VrchotovyJanovice.Jak si tak jedu a kochám se krajinou,vůbec jsem si nevšiml odbočky a pokračoval dál až do Velkých Popovic.Zastavil jsem se až před pivovarem.
No,když už jsem tady zavolám známé a zajdem na kafe.Telefon zvoní,nikdo to nezvedá a tak se vracím po té samé cestě zase zpět,ale ted už dávám pozor a odbočuji správně a pomalou rychlostí přijíždím před zámek Vrchotovy Janovice.
No zaparkuji a jdu se podívat kam jsem to vlastně přijel,nikdy jsem tu nebyl.Do zámku se mi nechtělo,asi bych byl jediný kdo by se hrnul na nějakou prohídku. Za to mě ale uchvátil zámecký park.Opravdu nádhera a boží klid.Jen šumění potůčku a zpěv ptactva dokreslovala tuto nádhernou atmosféru.
Obcházím zámek a doslova se kochám přírodou,spousty barev a vůní,tady si to opravdu užívám,no až do chvíle,kdy se ozve rachocení kočárků a řev dětí…štěkání psů a výlevy dvou maminek,které si nadavají na své chlapi co mají doma…No nejvyšší čas jak se říká kopnout do vrtule a zase popojet o kus dál.
A tak se loučím s tímto zámkem a vydávám se na cestu k domovu,jak si tak jedu,opět uvidím odbočku a tentokrát na zámek Jemniště.I když je už pokročilý čas ja opět zahýbám a přijíždím před nádherný zámek,ale bohužel zamčený.Jen o víkendech a dnes je čtvrtek.Tak mám smulu a nebo spíš štěstí,snad bych ani nepřijel domů jak mě to porád táhlo dál a dál,ale znáte to…..
Tak zase příště….
