Tak je tu neděle 2.10 2016 a já se ráno tak trošku modlím,aby bylo přijatelněji.Všude hlasili dešt tak at nám neprší,třeba to bude jinde padat.No ranní smska mě nepotěšila,Roman zůstává doma kvuli počasí,které je opravdu nejasné,ale já stále věřím,že bude hezky.
Vyrážím za pošmourného jitra na náměstí v Poděbradech,kde již na mě čekají manželé Klosovi.Tahle dvojka jezdí skoro pravidelně,a jsou to super lidi.Přesně v čas odjezdu přijíždí ještě Jarda a to až od Mělníka.No vyrážíme.Obloha se začíná protrhávat a dokoce vysvitne i slunce.Jsem tomu rád a vducho děkuji,že nás možná dešt mine.Po cestě se začínají přidávát další a další až jsme komplet.Touž ale přejíždíme hranice do Polska a řítíme se směr pevnost.
silnice jsou v dobrém stavu takže se nám jede uplně baječně.Je pravda,že se opět zatáhlo,ale ani kapka.Dokonce se i trošku oteplilo když přijíždíme na místo.Zaparkujeme na parkovišti přímo pod pevností,kde nás nějaký bezdomovec obere o zlotých za parkovné.No co se dá dělat.Nasedáme do traktorového vlaku,který nás vyveze až k pevnosti,neboť lenost je hrozná.
Tak a jsme tu,konečně.Ohromná to pevnost se zjeví před našimi zraky.Zaplatíme vstup a vyrážíme na prohlídku.Vylezeme i na ochoz kde jsou nádherné výhledy do krajiny.Pod nami prochází malá četa vojaku z napoleonské doby a my se kocháme výhledem do kraje.Když si vše prohlédnem,je čas vyrazit k domovu.Cestou nás ještě Jirka vezme do hospody na pozdní oběd,která stojí jen kousek od zámku v Ratibořicích.No dáváme si do nosu a uplně zapomenem na čas,povídáme a vyprávíme až si všimnu že už by to chtělo vyrazit.Vyjdeme ven a začiná pomaličku krapat.Tak honem do sedel at už jsme doma.
Vylet byl super,a já se budu těšit zase na další…..
