No a máme tu pátek 21.03 2014,ano první jarní den a počasí prostě ne jarní,ale letní.Koukám z balkonu svého domu a pomalu nasávám tu ranní pohodu kdy vás slunce začíná hřát.Paráda,tak dnes už nemusím na sebe nakladat všechny ty hadry,stačí letní kevlarový rifle a letní bunda.No,koukám ještě na počasí jestli i večer bude teplo a říkám si pro sebe,že i druhou bundu uvezu co kdyby.Tak plán cesty jasný a jedem.Začínám potkávat motorkáře,a s radostí že my šťastní nemusíme do práce na sebe zamáváme a každý si jede svou cestou.
Těším se na jednu vesnici u orlické přehrady,jako mlaďas jsem tam tenkrát přijel dělat pingla,hrozně rychle to nějak uteklo, a tak se chci stavit opět v tom hotýlku kde jsem dělal.No ale nejdřív jsem mířil směr Příbram a to koncentrační tábor pro vězně politické…památník Vojna.Nikde nikdo když jsem přijel,vrata otevřena a tak jsem vjel až do areálu.Pomalu se rozhlížím,sundám si helmu když se mi za zády ozve hlas,….“Vy jste taky od filmařů???“ koukám na ženskou která se na mě culí….“ne nejsem filmová hvězda,jen jsem se přijel podivat..odpovím také s úsměvem, a paní vrátná mě hned upozorňuje,že bych měl parkovat tedy na parkovišti a že mají stejně zavřeno nebot se tu připravuje natáčení filmu.Taaak to jo,říkám si pro sebe,vyzvídám podrobnosti o natáčení a pak mě paní vrátna necha abych si to tam prohlédl aspon jak se říká za plotem….No,jaký film se tam bude natáčet dozvíte se z videa,udělal jsem pár záběrů a pomalu se vydal zase zpět.
Čas mi jasně naznačil a můj žaludek ihned přitakal,že je čas na oběd.No no,zasměju sám pro sebe,vždyt už jedu….Ujíždím směr Solenice,vesnice kde jsem srávil letní sezonu a obsloužil mraky tehdejších hostů.Jo jo,v hlavě mi ožívají vzpomínky,už je to dlouhých 28 let,co jsem tam přijel.Cesta mi uběhla velmi rychle,ani jsem si to nepomyslel,že je to takový kousek od památníku Vojna.Kamenitá cesta,ano ano,poznávám…z dálky na mě kouká orlická přehrada jako by mě po těch letech opět pozdravit a já vjiždím do Solenic.Kdysi velmi navštěvovaná oblast je dnes vesnicí duchů.Ja se tam vše změnilo,domy a vše zůstalo jen nikde nikdo.Jedu kolem ubytovny kde jsem bydlel,a vše se mi zase vrací.Když dorazím před hotel,opět nikdo nikde,jen asi jeden dědek se přijde podivat na skutra,že to ještě nikdy neviděl a to bylo asi vše.
No nic,nemohu se už dočkat a vcházím do restaurace,která byla vždy plná člověk si nemohl sednout a dnes?nikdo…prostě prázndo jen mladá hostinská a dva štamgasti cumlajicí jedno pivo a inak nikdo.Podívám se okolo a zase se vidím jak tam lítám s platem plných piv a jdu si sednout do své řady kterou jsem tenkrát obsluhoval.Paní hostinská mi přinese oběd,musím napsat že byl velice chutný a porce,no ani jsem to nemohl sníst,takže moc dobrý,ale jinak pusto prázdno.Dáváme se do řeči a tak se dozvídám,že lodní dopravu na které byl tak trochu tenkrát hotýlek závislý zrušili a dalších věcí ubylo…no,to jsme to dopracovali,tak se rozloučím a pokračuji dál.Čas mě začíná popohánět a já mířím k zámku Orlík.
I tady mě přivítá mrtvo,vím,je přeci březen tak co bych chtěl,ale i tak v tomto nádherném počasí potkávám jen párek zamilovaných a jinak nikdo.Tak jsem si vše prošel,už jsem tam byl snad tisíckrát a porád to má své kouzlo.Kdykoli tam přijedu,ten pohled na vodu a to okolí je prostě nádherné.Tak a pomalu budu muset nabrat kurz na Poděbrady,ale ještě se mi nechce,jako bych sám v sobě protestoval,že ještě neni konec výletu a jak si tak jedu,uvidím ceduli zámek Březnice,no to je ono,zasměju se a přidám plyn.Když dorazím na zámek potěší mě otevřená vrata zámku,ale už se nechci stále opakovat,i tady je mrtvolný klid a jen pár maminek tlačící své kočarky mě napovídají,že i tady bude pusto prázdno.No nic,udělám pár fotek na památku a ted už opravdu nabírám kurz domů.
Najel jsem 356km a udělal si nádherný výlet….tak zase příště…ahoj a vy se můžete díky videu projet se mnou….
