Osvětim – Birkenau
Tak 2.6 až 4.6 2017 se konal sraz všech skútrů po Valašsku na skútru kam jezdím pravidelně každý rok takže pro mě už po páté,ale tentokrát jsem si řekl,že nepojedu na vyjíždku ale vydám se do Osvětimi.Moji dobří přátelé ,kterým jsem to navrhl okamžitě souhlasili a ještě mě tam doprovodili a tak jsem nemusel nikde nic hledat nebot cestu znali.No a naše sestava byla jasná Amaize,Ferry, Jarek a já.
Cesta ubíhala za krásného počasí a kluci mi ukazovali zase krásy přírody u nich,kde jsem to neznal a tak jsem nestačil ani filmovat něbot jsem porád někam čuměl a opravdu bylo na co koukat.
Osvětim jako taková je morbidní,ta energie tam porád je a bude napořád….když si člověk představí i když to ani nejde,ale přeci….tu hrůzu..Vystupiště,kde stál doktor Mengele a palcem ruky určoval ty,kteří budou žít a kteří půjdou do plynové komory.Šli jsme právě podel cesty až ke krematoriu které němci stačili vyhodit do vzduchu,ale stejně tam skoro vše zustalo,stačilo si to jen představit.
Schody,po kterých šli chudáci dolů,kde se museli svléknout a pokračovat dál do sprch,kde na ně z vrchu nasypali krystali jedu Cyklon B který je udusil.Strašný….stojíte u této rozbořené budouvy,koukáte na ni…a za chvili musíte jít dál…nedá se tam stát nějak dlouho. Číňani se u toho fotí jako by to byl nějaký hrad…a s velkým usměvem…no odcházím zhnusen,možná ani neví u čeho se to vlastně fotí
Projdeme Birkenau a ja nahlížím do baráků kde vězni spali,v malých kobkách,kde se ani nemohli otočit…byli tam doslova namačkáni.Tento tábor je ohromný že by si na to člověk musel vzít tak dva dny aby vše prošel.Kluci již odešli ke skútrům a já jsem se ještě chvíli zůstal a pokračoval v prohlídce.
No ale i mě nadešel čas k návratu a tak jsem se vydal ke skútrům kde čekali kluci v plné polní,to znamená v motohadrech ve 30 stupňovém horku.No pospíchal jsem abych ukončil jejich trápení a ihned jsme pokračovali dál.Poslední ohlédnutí za bránou která znamenala smrt a už jsme nabírali zase kurz směr Rožnov.Stavili jsme se cestou na výborném jídle v Polsku a kluci mi ještě ukázali pár krásných zakoutí a došlo i zde na rozloučení.Poděkoval jsem kamarádům a sám už pokračoval zase do Rožnova na sobotní program.
Tak zase příště kamarádi…
