Je nádherné ráno 7.dubna roku 2016 a já koukám z okna a hlavou se honí myšlenka,zase někam vyrazit.I když je čtvrtek,láká mě to ven do přírody.Dopiju raní čaj a začnu se pomalu oblékat.Na netu jsem si našel hradní zříceninu Kumburk nedaleko Jičína.Říkám si,je to kousek a nikdy jsem tam nebyl,jak je to možné že mi to uniklo.A tak se vydávám na cestu.
Modrá obloha a stoupající slunce dokresluje pohodový čtvrtek.Jedu na pohodu,není to daleko a tak se kochám okolní krajinou.Za chvíli míjím Jičín a pomalu odbočuji na Radim,a projíždím lesní krajinou až se dostávám pod hrad Kumburk.Na mapě je vidět cesta až ke hradu a tak jsem si říkal,jak si vyjedu až nahoru ale nic z toho.Velká zavora která přehrazuje cestu k hradu mi říká, hezky slez a běž taky pěšky.No,nic jiného mi nezbylo.
Pomalu stoupám do kopce, a dech se zrychluje.Čím víc se blížím k hradu tím více cítím pot na čele,až se konečně dohrabu k bráně hradu.No,kopeček je to hezký a jdu dál když z ohybu hradu vyjde asi 15 babiček s holemi.No já nevěřil….a to šly z druhé strany,kde je to ještě příkřejší.No, pochválil jsem je za tu odvahu,ale babky si ze mě dělaly srandu… a já jim popřál hezký výlet.Zapnul jsem zase kameru a vydávám se do hradu kde nikdo nebyl.Jen ticho, a vítr,který mi šuměl ve vlasech.
Projdu si hrad a vystoupám až na hradní věž,ze které je nádherný výhled po krajině.Kochám se tím pohledem a nechce se mi ani odejít.Ticho,nikde nikdo,jen já…vítr a někde dole můj skútr.No,obejdu hrad po hradbách,vše si prohlednu a pomalu se zase vydám na cestu domů.
Byl to nádherný výlet a všem doporučuji vychutnat si tu atmosféru,která na vás v tomto hradním komplexu dýchne.
