Tak je to tady,pomalu vstávám a koukám na zataženou oblohu.No říkám si tak sám pro sebe,hlavně aby nezačalo pršet.A jak se říká,na vše spousty času,kolem pul 12 odpoledne si říkám,že si zajedu na oběd když ke mě přijíždí milá návštěva,Milan se svou milou a tak jedem na oběd společně.No za chvili zvoní telefon v kapse,“tak kde jste“ a Pavel se po nás již shání. No čas k odjezdu,tak vyrážíme.Stále sleduji oblohu,když si uvědomím asi 8km od baraku,že jsem zapoměl doma řidičák,penize,prostě vše.Tak rychlá otočka a už to mažu zase zpátky.